Jméno mehro, vyslovované jako „marrow“ (dřeň), vyjadřuje jejich touhu stát se něčím podstatným – jako samotná dřeň, která je životně důležitá, ale neviditelná. „Koncept vznikl z kostní dřeně: je pro nás nezbytná k životu, ale nikdy ji nevidíme,“ vysvětluje mehro. „Doufám, že moje hudba může být dření něčí duše.“

Tato filozofie se prohlubuje s projektem weirdthrob, který není navržen tak, aby zapůsobil, ale aby probudil. Vstup a výstup. Reflexe spíše než představení. Druh umění, který nepožaduje, aby byl pochopen – pouze pocítěn. „Tato hudba nemá za cíl vysvětlovat sama sebe,“ říkají. „Má za cíl setkat se s vámi tam, kde jste, a vytvořit prostor pro to, co tam můžete najít.“

V mnoha ohledech se mehro nevidí jen jako umělec, ale jako prostředník. Nádoba pro tiché pravdy, emocionální hluk a rozpory, které se všichni učíme přijímat.